Muž BOE, který miluje Johna le Carreyho, který odhalil komunistický špionážní kruh v New Yorku

Jako mladý ekonom na své cestě do vedoucí pozice v Bank of England odpočíval David Beers četbou románů Johna le Carré.

Vycházející finanční hvězda se ale ponořila do skutečného příběhu o špionáži, když se na 27letého mladíka zaměřila česká tajná policie jako na potenciálního špióna, když pracoval v New Yorku.

Nevšední příběh o tom, jak zvláštní poradce bývalého guvernéra Bank of England Marka Carneyho fungoval jako „dvojitý agent“ při odhalování komunistických špionů během studené války, může být odhalen dnes.

Dokumenty zveřejněné v pražských archivech deníkem The Mail on Sunday odhalují, že nyní osmašedesátiletý Beers se stal ceněným lomem pro české zpravodajské agenty, když v 80. letech pracoval pro Bankers Trust v New Yorku.

Spisy, ukryté téměř 40 let, podrobně popisují, jak se špionážní agentura komunistického státu domnívala, že ho rekrutovala jako zdroj a během čtyř let s ním uspořádala 25 setkání.

Agent StB ve zprávě po schůzce s panem Beersem poznamenal, že „neexistují žádné známky komunikace detekované nepřátelskou kontrarozvědkou a žádné náznaky možného ukončení spolupráce“.

Čeští tajní agenti, kteří se vydávali za diplomaty v OSN v New Yorku, ale nevěděli, že je Beers, inspirovaný Le Carré, obchází a pomáhá jim odhalit jejich postavení zahraničních špionů.

Byl pozván českým agentem do restaurace Smith & Wollensky. Spisy, ukryté téměř 40 let, podrobně popisují, jak se špionážní agentura komunistického státu domnívala, že ho rekrutovala jako zdroj a během čtyř let s ním uspořádala 25 setkání.

Poté, co začátkem roku 1983 upozornil FBI, pořádal následné schůzky, aby informoval americkou agenturu.

Včera večer dvojitý britsko-americký občan, který strávil sedm let v Bank of England, než loni odešel do důchodu, řekl: [that they were working as spies]. Všichni předstírali, že jsou ekonomové, ale bylo jasné, že nejsou.

„Byl jsem rád, že jsem jako teenager četl Johna le Carré, protože v tomto tajemném bratrstvu špionů [in his books] Byli tam lidé, kteří se nelišili od lidí, se kterými jsem měl co do činění. Myslel jsem, že je v mém nejlepším zájmu obrátit se na FBI, protože jsem rozhodně nechtěl, aby mě považovali za podezřelého.

Na schůzce v srpnu 1983 ho kapitán Jaromír Rada, psovod pana Beerse, vzal do steakhousu Smith & Woolensky’s, kde byl „nemocným způsobem“ vyslýchán ohledně jeho osobního života.

Hodnocení Čechů v říjnu 1983 popsalo Beers s kódovým označením „Kance“ jako „zpravodajské aktivum“. [that] Byl vyvinut přímým kontaktem s československým zpravodajským personálem… Výsledky získané během vývoje naznačují, že Kanec má zájem o spolupráci“.

V profilu pana Beerse, který sestavil poručík Pavel Zaffril, se píše: „Prase žije mladý život, což nepochybně ovlivňuje řízení jeho života. Má se za to, že má určité problémy se žaludkem. Miluje však japonštinu a Čínská kořeněná jídla a rád jí.Alkohol pije s mírou, obvykle pivo.

Klasifikován jako „duverny Styk“ byl „kanec“ na druhém místě v kontaktu po plnohodnotném klientovi a poskytoval špionům to, co považovali za užitečné ekonomické informace.

V únoru 1984 tvrdili, že pan Beers dodal Banks Trust „interní studii“ bankovních transakcí v USA, o které jim řekl, že jsou „částečně důvěrné“ – toto tvrzení popírá.

„Nikdy jsem jim nedal žádné důvěrné dokumenty od Bankers Trust ani jiného zdroje,“ řekl. „Myslím, že to tvrdili, aby přesvědčili své nadřízené v Praze.“

Po setkání s českými agenty, obvykle v čínských nebo japonských restauracích, zavolal své úředníky FBI, kteří ho pak navštívili v jeho bytě v osmém patře v New Yorku, aby to vyslechli.

Vyzkouší to dva klienti pod vedením ženy kolem 30 let, která jí dala jméno „Susan Sperlingel“.

Češi kupodivu sice drželi Beersův byt na uzdě, ale jejich klienti zůstávali nevědomí, že jsou podváděni. V tomto období došlo k přívalu vyhnání špionů, kteří se vydávali za diplomaty Varšavské smlouvy v USA, a Karel Koesher, český agent v New Yorku, byl dokonce v roce 1984 odhalen jako infiltrátor CIA.

Pan Beers řekl: „Mám pocit, že mě Češi viděli jako kontakt na ‚spící buňku‘, potenciálně někoho, kdo jim může pomoci, ale zatím nepřišli na to, jestli, kdy a jak budou nasazeni.

„Většina schůzek“ [with the FBI] Stalo se to v mém bytě. Byli tam minimálně dva. Paní Sperlingelová tam vždy byla a vedla rozhovor. Brzy potvrdili můj názor, že klienti, se kterými jsem měl co do činění, byli špióni.

A dodal: Do roku 1985 přišla FBI s tím, že připraví takzvaný utajovaný dokument, který bych mohl dát Miroslavovi. [one of the StB agents] Bude to svižný proces. Zatkli ho a vyhnali.

Ptali se, jestli k těmto lidem něco cítím. Řekl jsem: Ne, nebudu plakat, když je vyhodíte ze země. „

Pan Beers, bývalý šéf mezinárodních ratingů veřejných financí v S&P Global, nyní žije v Sussexu. Jeho kariéra dvojitého agenta skončila, když se objevila nová obchodní příležitost.

Obrátil jsem se na FBI a oni souhlasili. Pak jsem se přestěhoval do Brooklynu a už jsem nikdy nemluvil s FBI a Čechy.

Z dokumentů zveřejněných ministerstvem sociálních věcí vyplývá, že čeští agenti pokračovali ve snaze kontaktovat pana Beerse další rok a že jeho spis se nakonec podařilo uchovat až v roce 1987.