Česká republika vydá v roce 2023 na opatření proti suchu téměř 27 miliard korun – Brněnský deník

Podle strategie ochrany před dopady sucha v roce 2023 vynaložil český stát v loňském roce na preventivní opatření proti suchu 26,8 miliardy korun, o čemž se včera diskutovalo na jednání vlády v Libereckém kraji, uvedlo ministerstvo zemědělství v tiskové zprávě. .

Peníze byly použity na rekultivaci půdy, zvýšení podílu organické hmoty v půdě, výstavbu vodovodů a kanalizací. V předchozích pěti letech bylo na opatření proti suchu podle ministerstva zemědělství vynaloženo v průměru necelých 16 miliard korun.

Strategie se skládá z 35 opatření a popisuje opatření, která mají pomoci zmírnit dopady sucha a předcházet extrémním výkyvům počasí. „Poskytujeme například podporu pěstování trávy, udržitelné způsoby hospodaření a pěstování plodin, které prospívají půdě a zabraňují erozi,“ uvedl ministr zemědělství Marek Wyborny (KDU-ČSL).

Z cca 27 mld. Kč byla necelá 1 mld. Kč použita na obnovu přírodních prvků v krajině a hospodaření s dešťovými vodami. Půl miliardy přispělo na výstavbu a sanaci rybníků a malých nádrží, čtvrt miliardy šlo na lesnické činnosti.

Z peněz se také financovalo vybudování 128 kilometrů vodovodního potrubí, pěti čistíren odpadních vod, 167 kilometrů kanalizací a 59 čistíren odpadních vod.

Ministerstvo zemědělství poskytlo na aktivity 20,4 mld. Kč, Ministerstvo životního prostředí téměř 5 mld. Kč a Ministerstvo průmyslu a obchodu 1,5 mld. Kč. Téměř 70 % peněz pocházelo z evropských zdrojů, 17 % pak ze státního rozpočtu.

Vidět víc

Ministerstvo zemědělství vynaložilo v letech 2017 až 2021 na preventivní opatření proti suchu v průměru 13,2 miliardy korun ročně a ministerstvo životního prostředí v průměru 2,7 miliardy korun.

Podle zprávy ministerstva zemědělství byl rok 2023 nejteplejším v evropské historii a mnoho zemí trpí nedostatkem vody.

V České republice jsou srážky mírně nadprůměrné, takže země není tolik postižená suchem. Hladiny podzemních vod v létě poklesly, ale ve srovnání s lety 2014-2021 nebyly žádné problémy se zásobováním pitnou vodou. Průtoky ve vodonosných vrstvách byly v letních měsících na mnoha místech nižší než dlouhodobé průměry, ale protože nádrže byly dostatečně naplněny, nebylo třeba snižovat spotřebu vody.