České muzeum restauruje původní Beethovenovu partituru

PRAHA – Rukopisný hudební rukopis Ludwiga van Beethovena byl vrácen dědicům nejbohatší rodiny v předválečném Československu, jejíž členové byli nuceni uprchnout ze země před holocaustem.

Moravské zemské muzeum v Brně vlastní originál rukopisu čtvrté věty Beethovenova Smyčcového kvartetu B dur, op. 130 ve své sbírce již více než 80 let. Muzeum tento týden poprvé vystavilo výsledek v očekávání jeho doručení jeho právoplatným majitelům.

„Je to jeden z nejdražších předmětů v našich sbírkách,“ řekla kurátorka muzea Simona Šindelarová.

Muzeum uvedlo, že restituce majetku ukradeného německým nacistickým zákonem umožnila jeho navrácení. Podrobnosti o tom, jak rodina, jejíž bohatství pocházelo především ze středoevropského hornictví a bankovnictví, po 1. světové válce získala skladbu od jednoho z pozdních kvartetů německého skladatele, nejsou známy.

„Je nám líto, že jsme ji ztratili, ale skutečně patří rodině Bechik,“ řekla Shindelarová.

Beethoven složil šestivětý smyčcový kvartet B dur v letech 1825-1826 jako součást své práce na sérii kvartetů na objednávku ruského prince Nicholase Galitzina. Poprvé byla provedena v březnu 1826 v koncertní síni Musikverein ve Vídni v Rakousku.

Muzea, archivy a knihovny v České republice, Francii, Německu, Polsku a Spojených státech v současné době vlastní přibližně 300 stran celého autografu.

O Beethovenovi, který zemřel v roce 1827, je známo, že čtvrtou větu předal svému sekretáři Karlu Holzovi a získali ji nejméně dva soukromí majitelé ve Vídni před rodinou Petscheků.

Rodina se pokusila poslat rukopis do zahraničí v březnu 1939 během nacistické okupace Československa, ale neuspěla a upozornila na to gestapo.

Němci podle Šindelarové tehdy požádali znalce z Moravského zemského muzea, aby ověřil, že dokument napsal Beethoven, a ten to před okupanty „popřel ve snaze jej zachránit“.

Ta lež ho mohla přijít draho, ale fungovala; Muzeum si dílo mohlo ponechat. Většinu majetku a majetku rodiny Pečkových však zabrali nacisté, které byly po válce v Československu znárodněny komunistickým režimem.

Z nového domova ve Spojených státech se pokusil objekt získat zpět Franz Peček, který provozoval rodinnou těžařskou firmu v Československu, ale neúspěšně kvůli poválečnému rozdělení Evropy a vytvoření železné opony.

Moravské zemské muzeum podepsalo 3. srpna smlouvu o převodu vlastnictví rukopisu na jeho dědice. Další rodiny s nároky na majetek a cennosti ztracené během druhé světové války však na vyřešení svých případů stále čekají.

Anne Weber, spolupředsedkyně londýnského Výboru pro uloupené umění v Evropě, uvedla, že ačkoli se 47 zemí v roce 2009 dohodlo, že se pokusí vyřešit nespravedlnosti z dob holocaustu, „navrácení uloupených uměleckých děl se často zdá být mimo dosah“. Pravděpodobně jako vždy.

„Asi 90 % všech uměleckých děl, která dnes rodiny hledají, nebylo nikdy nalezeno ani vráceno,“ řekl Weber minulý měsíc na konferenci v Praze, aby zhodnotil pokrok od přijetí nezávazné Terezínské deklarace.

Deklarace naléhala na vlády, aby vynaložily veškeré úsilí na navrácení bývalého židovského komunálního a náboženského majetku zabaveného nacisty, fašisty a jejich kolaboranty, a doporučila, aby státy zavedly programy k řešení problému soukromých budov a pozemků.

___

Videožurnalista Jan Gebert přispěl z Brna, Česká republika