Studie Tulane University odhalila, že časté nemoci mohou urychlit stárnutí mozku a zvýšit riziko demence nebo kognitivního poklesu. Zjištění zdůrazňují důležitost udržování dobrého zdraví pro prevenci infekcí, zejména u starších osob a jedinců s rizikem demence.
Nemoc může často ovlivnit, jak rychle mozek stárne, a zvýšit riziko rozvoje demence nebo jiných forem kognitivního poklesu.
Toto jsou výsledky studie Tulane University provedené ve spolupráci s West Virginia University a National Institutes of Occupational Safety and Health a publikované v časopise Mozek, chování a imunita. Studie zkoumala stárnoucí samce myší a zjistila, že opakované, přerušované zážitky středního zánětu, jako jsou ty způsobené chřipkou nebo sezónním nachlazením, způsobily kognitivní poruchy a narušení komunikace mezi neurony u těchto myší.
„Zajímalo nás, zda by rozdíly v zkušenostech s infekcí mohly vysvětlit, alespoň částečně, rozdíly v míře demence, které vidíme u populace,“ řekla Elizabeth Engler-Shirazi, PhD, behaviorální neurovědkyně z okresu Tulane. Neurochirurgie. „Myši, které jsme studovali, byly dospělí lidé blížící se střednímu věku s neporušenými ledvinami, ale když byly vystaveny občasnému zánětu, pamatovaly si méně a jejich neurony fungovaly špatně.“
Tato studie je první svého druhu, která modeluje opakovanou, sporadickou infekci u myší a zkoumá dlouhodobé důsledky pro funkci mozku a zdraví.
Lidé často zažívají infekci a zánět mnohem rychleji než laboratorní krysy. Ale vzhledem k tomu, že poškození bylo pozorováno u myší po pouhých pěti intermitentních zánětlivých ošetřeních, může být kognitivní změna u lidí ještě silnější.
„Naše myši zažily přerušovaný zánět podobný onemocnění jen několikrát, takže skutečnost, že jsme vůbec zaznamenali poškození, byla překvapivá,“ řekl Engler-Shirazi. „Účinky byly malé, ale proto považuji tato zjištění za smysluplná: U člověka nemusí být kognitivní poruchy způsobené podobným počtem zánětlivých zážitků patrné v jejich každodenním životě, ale mohou mít kumulativní účinky, které negativně ovlivňují stárnoucí mozek.“
Zjištění mohou mít důležité důsledky pro standard péče o to, jak jsou zvládány infekce u starších osob a osob ohrožených demencí. Může být relevantnější ve světle[{“ attribute=““>COVID-19 pandemic and ongoing research around the effects of long-COVID syndrome.
Going forward, Engler-Chiurazzi said more work needs to be done to understand why infections impact the brain and how to mitigate those effects. In addition, she hopes follow-up studies will investigate whether more vulnerable populations impacted by health disparities face a higher burden of neurological effects.
“The biggest takeaway from this research, in our opinion, is the importance of staying as healthy and infection-free as possible,” she said.
Reference: “Intermittent systemic exposure to lipopolysaccharide-induced inflammation disrupts hippocampal long-term potentiation and impairs cognition in aging male mice” by E.B. Engler-Chiurazzi, A.E. Russell, J.M. Povroznik, K.O. McDonald, K.N. Porter, D.S. Wang, J. Hammock, B.K. Billig, C.C. Felton, A. Yilmaz, B.G. Schreurs, J.P. O’Callaghan, K.J. Zwezdaryk and J.W. Simpkins, 19 December 2022, Brain, Behavior and Immunity.
DOI: 10.1016/j.bbi.2022.12.013
„Unapologetický analytik. Rozzuřeně skromný kávový evangelista. Hráč. Nelze psát s boxerskými rukavicemi. Student. Podnikatel.“
You may also like
-
Astronomové spatřili neobvyklou obří planetu tenkou jako cukrová vata
-
V jižní Kalifornii se vypustily tisíce komárů
-
Studie zjistila, že obří mimozemská planeta má hustotu nadýchané cukrové vaty
-
Co byste podle svého lékaře měli vědět o rakovině kůže a jak jí předcházet
-
Objev velmi tenké exoplanety „cukrové vaty“ šokuje vědce – „Nedokážeme vysvětlit, jak tato planeta vznikla“