NATO – Česko a NATO

NATO – Česko a NATO

Sametová revoluce

Dny po pádu Berlínské zdi v Německu 9. listopadu 1989 a pádu komunistických režimů v Maďarsku a Polsku prošlo Československo svou vlastní transformací: sametovou revolucí. Revoluce pojmenovaná pro svou nenásilnou povahu začala jako pokojná studentská demonstrace. Když byly tyto demonstrace brutálně potlačeny pořádkovou policií, spustilo to řetězec událostí, které vedly k pádu komunismu a případné demokratizaci země.

20. listopadu 1989 se v Praze sešlo více než 500 000 demonstrantů, kteří skandovali „Kdo, čeku ne my? Kdy, kjeb ne teže?“ („Kdo jiný, když ne my? Kdy, když ne teď?“) a cinkání a chrastění klíčů, aby zvonilo v nové éře, která bude svědkem konce komunismu. Komunistická vláda se vzdala své vlády v polovině prosince. Do Evropy, která byla kdysi zatarasená ostnatým drátem. Cesta je volná.

Česká cesta do NATO – 1990-1998

Počátek 90. ​​let byl ve znamení zásadních globálních změn, které poprvé po desetiletích umožnily Československu svobodně určovat svou budoucnost. V roce 1991 došlo k rozpuštění Varšavské smlouvy a rozpuštění Sovětského svazu, což poskytlo mladým demokraciím střední Evropy ještě více svobody určovat svou vlastní geopolitickou, vojenskou a ekonomickou budoucnost.

Československo oznámilo přání připojit se k euroatlantickým zemím a jejich strukturám, včetně NATO a Evropské unie. Nově demokratičtí vůdci země však museli vzít v úvahu obtíže spojené s liberalizací trhu a demokracie, stejně jako obavy Západu z nestability, která by mohla vzniknout v důsledku náhlých politických změn.

K řešení těchto výzev založilo Československo v roce 1991 Visegrádskou skupinu s Maďarskem a Polskem. Jeho cílem je odstranit zbytky komunismu v regionu, provést nezbytné reformy a dosáhnout rychlé integrace do euroatlantického společenství. Společné a individuální úsilí každé země významně přispělo k rychlému splnění požadavků a dosažení členství v NATO.

V prosinci 1992 se Československo rozdělilo na Českou republiku a Slovensko v mírovém procesu někdy nazývaném sametový rozvod. Tím se otevřela nová kapitola pro Česko jako samostatný stát.

READ  Nová vláda ČR | Milý

V centru jednání: Václav Havel

Prezident Václav Havel se zasloužil o vstup své země do NATO. Bývalý disident a politický vězeň komunistického režimu se podílel na sametové revoluci a hnutí za demokratickou reformu Československa a stal se prvním demokraticky zvoleným prezidentem země po nezávislosti na komunismu. Následně byl jednou z prvních hlav států z druhé strany železné opony za vchodem do sídla NATO v Bruselu. V březnu 1991 si potřásl rukou s generálním tajemníkem NATO Manfredem Warnerem a rychle navázal úzké vztahy s aliancí. Havel pevně věřil, že aliance by měla být otevřena sousedním zemím, které sledují stejné cíle svobody a demokracie. Obával se, že střední a východní Evropa by se mohla v této době radikálních změn destabilizovat, zatímco chápal, že NATO je na rozcestí a příležitostí k redefinici.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *