První vrhací operace z pražských fasád

Hussetský průvod v čele s knězem Janem Želevským zaútočil 30. července 1419 na pražskou Novoměstskou radnici a vyvrhl královy zástupce z oken na ulici v takzvané První obraně Prahy.

Pozadí

Jan Hus vystoupil proti papeži za prodej odpustků v Čechách, aby získal peníze, což se nepovedlo českému králi Václavu IV., který se podílel na prodeji odpustků. Bez královy podpory byl nakonec Jan Hus vyhnán a uprchl do jižních Čech, kde zůstal dva roky v exilu.

Když Kostnický koncil V roce 1415 byl Jan Hus požádán, aby přijel přednést své názory. Po svém příjezdu byl ale český reformátor zatčen, odmítl ustoupit ze svých názorů a nakonec byl upálen na hranici na základě obvinění z kacířství. Potíže v Čechách začaly brzy poté, co husitští kazatelé nabádali své stoupence, aby se chopili zbraně proti katolickým panovníkům.

První vrhací operace z pražských fasád

Lidé přes sebe křičeli, aby rozbili brány. Jan Želevský nájezdníky neustále povzbuzoval: „Nebojte se, děti Boží!

Pod útokem paprsků přivezených z nepřátelské budovy se otevřely brány a všichni se vrhli po schodech nové radnice. Členové zastupitelstva na poslední chvíli zavřeli dveře zasedací místnosti sedátkem, ale nebylo jim to k ničemu.

Tak začala husitská revoluce 30. července 1419 podle Jana Bauera, který knihu napsal Revoluční události českých dějin. „V krátké době byli zajati conseileři a Jupiter Jan Podivínsk a vyhazováni z oken na oštěpech a sudech. Ti, kteří pád přežili, byli na místě brutálně napadeni,“ popisuje tehdejší události Bauer.

Historik Peter Schering označil události v novém městě Praze za pečlivě zorganizovaný převrat. „Skutečnost, že obětem byly ponechány jejich cennosti, které měly v tu chvíli u sebe, svědčí o dokonalé přípravě a směru převratu,“ napsal Orenig.

Ani podezření ze špatných úmyslů nesmělo lpět na násilné smrti nepřátel obsedantního výkladu slova božský zákon.

READ  Jaké příležitosti čekají Vietnam na mistrovství světa ve futsalu 2021?

Co ale přimělo českou veřejnost k tomu, že se čtyři roky po upálení Jana Husa v Kostnici chopila zbraní a postavila se pod vlajku trofeje? „Čtyři roky jsou přece jen dlouhá doba a počáteční hořkost a hněv musely poněkud opadnout,“ napsal Bauer ve své knize.

V Čechách v té době došlo k faktickému rozpadu královské moci. Král Václav IV., již přemožený alkoholismem, se vzdal vládě nad zemí a jen občasnými záchvaty hněvu ukázal, že je stále králem.

„Zdá se, že unavený a znechucený král nevnímá, co se v té době dělo v jeho zemi. Chtěl jen klid bez překážek a trvalé bydliště na svých oblíbených zámcích a lesích kolem nich,“ napsal historik Jerry Spovacic.

Vyhnání protihusetských policistů do nového města Prahy prostě vrátilo celou Prahu do husitských rukou a dalo králi pochopení, že husité neustoupí. Následný brzký zánik Václava IV. byl slámou, která zlomila hřbet revolučního kolapsu.

Události let 1414 až 1419 a skutečnost, že husitští politici podmínili nástup Zikmunda Lucemburského na český trůn respektováním zásad bezprostředních příčin vypuknutí husitské revoluce, leží v oblasti politické, církevní a náboženské.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.