Spalničky, záškrt, svrab mezi mnoha nemocemi na vzestupu v ČR – Brněnský deník

Kromě černého kašle zaznamenala Česká republika v prvním čtvrtletí letošního roku meziroční nárůst několika infekcí, včetně spalniček, legionelózy, svrabu a záškrtu a podle zpráv se vrátily i opičí neštovice. Státní zdravotní ústav (SZU).

Svaz zdravotních pojišťoven (SZP) v tiskové zprávě varoval, že se vracejí nemoci, proti kterým je povinné očkování, jako jsou spalničky, záškrt a černý kašel.

„Od určité dávky očkování funguje kolektivní imunita,“ řekla odbornice SPZ Ljudmila Plšková. „Čím je nemoc rozšířenější, tím více lidí je potřeba očkovat k vybudování kolektivní imunity. U dětské obrny stačí 80% proočkovanost, u ostatních nemocí musí být vyšší, u spalniček je to 95 procent.“

Imunita klesá s věkem, asi 7 % lidí odmítá očkování a vliv migrace se projevuje u některých nemocí, jako je tuberkulóza. „Je ale potřeba počítat s tím, že pokud se v populaci sníží proočkovanost, budeme se s některými nemocemi setkávat častěji, než jsme byli zvyklí,“ uvedla Plšková.

Očkování hexavakcínou proti nemocem způsobeným obrnou, tetanem, záškrtem, černým kašlem, hepatitidou B a Haemophilus influenzae typu B a také očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím je ve školce kromě loňského roku povinné. Před nástupem do základní školy.

96 % dětí narozených v roce 2022 dostalo alespoň jednu dávku hexavakcíny. U čtyřnásobného očkování proti záškrtu, černému kašli, tetanu a dětské obrně ve věku od pěti do deseti let se proočkovanost pohybuje od 86 do 90 % populace.

Očkování je omezeno u nepovinných vakcín, které často nejsou plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Patří mezi ně pneumokoky a meningokoky (70–75 %), lidský papilomavirus (70 % u žen a 43 % u mužů) a klíšťová encefalitida (40 %).

Kromě černého kašle, jehož aktuální počet případů je nejvyšší od roku 1959, se podle údajů SZÚ do konce března meziročně zvyšoval také počet různých typů hepatitid, tropické horečky dengue a malárie. Po útlumu pandemie COVID-19 lékaři letos zaznamenali 14 případů spalniček, oproti méně než pěti případům v každém z posledních čtyř let, navzdory 590 případům v roce 2019.

Od roku 2020 se počet případů svrabu neustále zvyšuje. Přenáší se kontaktem s kůží infikované osoby nebo s jejím oblečením či lůžkovinami. Loni se nakazilo přes 9000 lidí, letos zatím 2700. Na vzestupu je i záškrt, letos zatím osm případů oproti sedmi případům za celý loňský rok.

Legionelóza je letos výrazně vyšší než loni. Na rozdíl od jiných infekcí se mezi lidmi nešíří, ale může se přenášet vodou z kohoutků, pokud se voda neohřeje nad 70°C. Infekce může způsobit těžký zápal plic. Proti 340 evidovaným v loňském roce bylo v letošním roce zatím evidováno 104 případů.

Vidět víc

Pro zvýšení není jediný důvod, uvedl již dříve SZU. Například u nemocí, proti kterým jsou dostupné vakcíny, odborníci hovoří o nižší ochotě děti očkovat nebo o jiné kombinaci vakcín. U některých nemocí je dopad takový, že se s nimi lidé a lékaři nesetkávají často a někdy jim trvá jejich diagnostika. Pokles v předchozích třech letech byl z velké části způsoben opatřeními proti Covidu.

Počet infekčních onemocnění v předchozích letech:

Zdroj: The Státní zdravotní ústav – Informační systém infekčních nemocí (ISIN)

*Za první čtvrtletí

** Do 7. dubna 2024